#1

.

Krásný den, vám všem.

Jak jsem slíbila, zde můj pondělní blog. Vždy v neděli večer si sednu a napíšu vše, co mě v týdnu nějak zasáhlo, co jsem prožila atd.

 

Můj týden začal velice klidně, což jsem už moc potřebovala. Kromě jednoho rozhovoru, který jsem měla hned ráno, jsem mohla sedět v papučích doma, dodělávat resty, trochu uklízet, prát, zasnít se… Prostě takové jakoby nicnedělání. Sice má rána začínají vždy v sedm, což je čas na vstávání absolutně luxusní, kdy vstáváme, snídáme, češeme nějaké kreace (už mi docela jde i obrácený francouzský cop – se musím pochválit) a potom i s pejskama kráčíme do školky. Já pak pokračuji procházkou a musím říct, že zrovna to počasí, které teď máme, funguje na probuzení úplně nejlíp. Doma pak, pokud je čas, dobrý kafe a fáze „home office“ může začít. Než si zase běžím pro to moje dítko do školky. Pak už na práci není čas. Skládáme puzzle, malujeme, občas nějaká pohádka a venčení.

 

V úterý večer jsme si s manželem vyrazili na premiéru filmu Fantastická zvířata. V kině už jsme hodně dlouho nebyli, tedy jenom s Maruškou na jedné pohádce. Brali jsme to trochu jako rande a moc se na to těšili. Tímto díky za pozvání. Bohužel byl sál tak plný, že na nás zbyly jenom místa v první řade. Tedy místa jsme našli, ale jedna paní s manželem by se museli o jedno místo posunout. No… neposunuli. Tak jsme se pokoušeli sledovat ten film v záklonu z první řady a po 15ti minutách už se to nedalo. Nepodařilo se nám ani zaostřit, natož sledovat děj. Utekli jsme a šli na večeři. Na film určitě půjdeme ještě jednou. Začalo to fakt slibně 😀

 

Jinak se teď k tomu všemu snažím stíhat i fyzioterapii. Na mé vlastní tělo mi zbývá snad nejméně času, což je špatně. Doufám, že mě maličko srovná, abych pak zase mohla začít s pravidelným sportem. Zjišťuju, jak mi chybí. Díky pejskům toho docela hodně nachodím a doma při úklidu zásadně běhám. Znáte to? Ja v tu chvíli neumím jít přes byt pomalu, vždy jakoby pospíchám. Ale jenom při úklidu. Nebo ještě když fakt nestíhám. Tento týden jsem taky běžela na vlak. :)) Skoro nám ujel. Miluju vlaky. Když někam musím, nejraději po kolejích. Tentokrát to byla cesta do Plzně. Na moc dobré jídlo v pivovaru a na pivko 🙂

 

Ve čtvrtek jsem od rána zkoušela s Vaškem Noidem na naše přicházející vystoupení Rocksymphony 2. Kapela přijela za námi i s dirigentem. S filharmonií to dozkoušíme ve středu ve Zlíně. Je to docela těžké. Bude to pecka. Máme 2 koncerty a oba jsou vyprodané.

 

V pátek další zkouška. Tentokrát s mojí českou kapelou. V sobotu jsme totiž měli vystoupení v Opavě a tak jsme si to chtěli před koncertem ještě jednou pořádně přehrát. Taky jsme nedávno začali pilovat druhé hlasy a i to bylo potřeba s odstupem času vyzkoušet. Musím kluky pochválit. A je to super, jak jim to jde a jak zpíváme někdy i trojhlasně. Nádhera. :))

 

Pak už mi začal víkend. Přiznám se, že jsme odpoledne s rodinou nedělali nic. Jakože žádný výlet, koníček, hřiště… Byli jsme rádi, že se všichni máme a večer se před spaním koukali na pohádku. Já pak odpadla i s malou. Jak si jednou lehnu, tak už je malá šance na probuzení 😀

 

V sobotu výlet do Opavy na vystoupení. Opravdu nás baví hrát mojí novou desku živě. A teď k tomu i ty druhý hlasy. Domů jsme se vrátila před půlnocí. To cestování mě teda úplně nebaví. I když jsme jeli super dodávkou a byla sranda. Ale tolik kilometrů na dálnici… radši bych zase skládala puzzle a pak se nějakým zázračným proutkem ocitla vedle jeviště. To je ale úděl všech muzikantů. Tisíce a tisíce kilometrů po dálnicích. Spoustu hodin na zadku. A D1 tak krásně drncá. Takovej powerplate 😀

 

Neděle byla úplně rodinná. Dlouhé vstávání, společné venčení, s kamarádama na brunch a pak na Tři oříšky pro Popelku do Kongresového Centra. Maruška byla nadšená, nejen z malého chlupatého jevištního pejska, ale i z Milana Peroutky. Úplnou náhodou tam byl i můj táta s rodinou, takže když jsme se po představení sešli i s mojí sestřičkou Eliškou a jejím přítelem v kavárně, bylo z toho jedno veliké rodinné setkání.

 

Venku je šílená zima. Takže všichni uši do čepic a úsměv na tvář.

Krásný týden,

Vaše Marta.

 

Komentáře
  1. Marta Jandova napsal:

    Těším se na vaše komentáře. M.

  2. Šárka napsal:

    Dobrý den. V Opavě Vám to moc slušelo a já si to s dětmi opravdu užila. Děkuji za zážitek a podpis na cd . Š.

  3. Katka Boušková napsal:

    Ahoj Marti,
    koncert Die Happy v Akropoli byl úchvatný. Moc za něj děkuji. A když jsem s tebou notovala I could die happy a vedla mne stála dcera, tvůj text byl naprosto všeříkající.
    Katka

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů