#7

24.12.2018

Ahoj,
Tak zase píšu. Tentokrát o den později. Včera to nešlo 🙂 Dnes už je taky pozdě, ale někdy to napsat musím. Zvlášť když jsem pozadu 😀

A začínám hned tak pěkně. Štědrý den. Prožili jsme ho na pláži. Ráno nás naše záchrané lodičky, které se používají, i když není nouze 🙂 odvezli kousíček od lodi – na Ko Kut. Tam jsme byli až do večera. Koupali se v nádherném moři, chodili po měkkém písku a užívali sluníčka. Večer jsme se museli vrátit na loď. Ta pak zvedla své kotvy a vydali jsme se směrem Vietnam. Loď si klidně plula po moři a my oslavovali Vánoce. Samozřejmě došlo i na dárečky, dlouhou večeri a dokonce kapra.

Musím říct, že Vánoce pod palmami nejsou špatné. Ale… ty naše evropské jsou romantičtější. Asi proto, že jsme na ně zvyklí. Ozdob bylo všude dost, i cukroví a koledy. Ale těch 30 stupňů venku vás rozhodí.

Pluli jsme dál. Ho Chi Minovo město, dříve známé pod jménem Saigon, Nha Trang s nejdelší pláží Vietnamu, pak díky cyklónu změna trasy a místo Halong Bay jsme navštívili sultanát Brunej s výletem do džungle za opicemi a krokodýli a den poté prohlídka Kota Kinabalu na malajské části ostrova Borneo.

Nový Rok nás zastihl na širém moři někde mezi Borneem a Filipínami. Byla velká párty, hrála kapela, Maruška moc chtěla vydržet až do půlnoci, ale v půl 12 už nemohla a tak jsme jí uložili do postýlky. Usnula ve 23.58. Vyšli jsme na naší pokojovou terásku a počkali, než hodiny ukázaly 00.00. Naše krásná loď MS Evropa 2 dlouze zahoukala. Ťukli jsme si, jen my dva. Pár pater nad námi začalo prý přesně o půlnoci pršet. Snad to bylo štěstí, které nám všem pršelo.

Příjezd na Filipíny. Asi nejkrásnější zástavka naší cesty. Nejen Coron, kde jsme strávili jeden den, ale především ostrůvek Malcapuya. Ráj na zemi. Dokonce tam stál bílý domeček, který by nám na život úplně stačil. 🙂 Kdyby tam ještě měli dveře, kterými by se dalo projít do našeho bytu v Praze. To by bylo. Zajít si denně na jednu hodinku tajnými dveřmi na nádhernou pláž, tam se rozvalit, natankovat sluníčko, zaplavat si v zelenomodrých vlnách a dát si kokos.

Když jsme opustili Filipíny, bylo mi malinko smutno. Rádi bychom se tam někdy vrátili a na nás čekal závěrečný úsek plavby s poslední zástavkou s názvem Hongkong. Zakotvili jsme tam v brzkém odpoledni a ještě poslední noc spali na palubě. Už jsme ale museli balit a kufry do půlnoci vyndat před pokoj. Moc se nám to nelíbilo. Klidně bychom ještě nějakou dobu pluli. 🙂

Hongkong. Samotnou mě překvapilo, jak se mi to město líbilo. Navštívili jsme na naší cestě vlatně hned několik měst, které jsem viděla poprvé a každé bylo jiné a osobité. Singapur, Saigon (Ho Chi Min), Bandar Seri Begawan, Kota Kibalu a nakonec Hongkong. Každé město mě překvapilo a každé se mi líbilo. Nejživější byl Saigon. Ty mopedy všude. Hongkong zase vypadá trošku jako z nějakého sci-fi. Tolik vysokých domů a úplně všude. Tolik lidí. A přesto je to město neuvěřitelně zelené. Zážitky a zážitky.

Zůstali jsme tam ještě jednu noc a pak už letěli domů. Cesta zpět proběhla docela v pohodě, protože se letí na noc, takže usnout jde úplně bez problému a člověk se budí až nad Evropou. To bylo super.

Jak už jsem někde psala: „Všude dobře, doma nejlíp.“ Domů se vždy těším. Asi proto, že mé DOMA je krásné. Že se mi v mém DOMA moc líbí.

Dnes už konec hlášení. Tímto mám dovolenou hotovou. A protože mám stále ještě nepatrný časový skluz, tak se na další BLOG můžete těšit ještě tento týden.

Bye bye,

Vaše Marta

 

Komentáře
  1. Jana napsal:

    Janička-sladka@seznam.cz

  2. Jana napsal:

    Blog se jako vzdy moc hezky četl Marticko a vzdy na me působí uklidňujícím dojmem, což je velmi prijemne. Moc se tesim na zítřejší nový videoklip a ve středu v Ostravě na videnou, to bude jizdaaaa! At se Vam vse dari podle Vašich predstav

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů